GRV teoreticky

Tato publikace je v angličtině.

This report provides an overview of the 21 selected innovative cases for the development of intercultural and
democratic competences in teacher education, which analysis has been the basis to extract lessons learnt in support of
evidence based educational policy development. The results of this analysis and the recommendations provided will be
published in INNO4DIV Volume 4, the final project report.

Tato publikace je v angličtině.

The conceptual framework presented in this report aims at providing, for the purpose of the research project, a model of reference for the
development of IC in teacher’s education in Europe. It offers an overview of international frameworks elaborated during the last decade in order to provide teachers with competences for addressing cultural diversity in the classroom, including the UNESCO Intercultural Competence, OECD Global Competence and Council of Europe (CoE) Competence for Democratic Culture frameworks, analysed within the perspective of the EU 2018 European Council Recommendation on Key Competences for Lifelong learning.

Cíle výzkumu byly definovány následovně: obecně zmonitorovat potřeby učitelů ve vztahu k výuce GRV témata a zjistit konkrétně, co by pedagogům pomohlo kvalitně tato témata vyučovat. Výzkum byl zaměřen na to, co a jak učitelé v rovině výuky GRV témat dělají, na jaké kompetence se u žáků zaměřují a jaké kompetence k tomu sami využívají. Zjištění a pochopení těchto aspektů výuky GRV mají za cíl posloužit k přípravě dalších vzdělávacích aktivit a materiálů.

Předložený dokument shrnuje, jak Česko v posledním období pokročilo v zavádění globálního rozvojového vzdělávání. Vysvětluje, proč je důležité českou společnost všech věkových kategorií vzdělávat o světě a jeho souvislostech, a doporučuje, kdo a jak tomu může ze své pozice přispět – na ministerstvech, fakultách, školách, v místních samosprávách či organizacích.

Příručka Když se řekne GRV: Rámec globálního rozvojového vzdělávání je určena učitelům a vzdělavatelům, kteří globální rozvojové vzdělávání chtějí začít začleňovat do výuky, i těm, kteří se mu již aktivně věnují. V publikaci najdete stručné představení globálních témat, se kterými se setkáváme v každodenním životě. Dále obsahuje přehled metod a nástrojů, jak s tématy v hodinách pracovat. Výuka globálních témat neprohlubuje pouze znalosti, ale zároveň rozvíjí hodnoty, postoje a dovednosti pro život v dnešním rychle se měnícím světě. Proto v publikaci najdete přehled kompetencí, které globální rozvojové vzdělávání zdokonaluje.

Tato příručka je určena pro dobrovolnické vysílající organizace a facilitátory, kteří pracují s dobrovolníky nebo pracovníky, kteří se vracejí ze zahraničních projektů především ze zemí globálního Jihu. Příručka je rozdělena do následujících dvou částí, které mají za cíl podporovat školitele při podpoře dobrovolníků: Část 1: reflexe a kritické zkoumání globálních propojeností v kontextu mezinárodního dobrovolnictví Část 2: začlenění těchto úvah do facilitátorské praxe

This study examines the level of investment in Global Citizenship Education by national governments across EU member states as well as Norway, between the years 2011 and 2015. The premise of the study, as expressed in its title “How much do we care?”, shows that one of the critical indicators of each country’s commitment to both the idea of global solidarity, as well as its own citizens’ awareness and understanding of global interdependencies, is the amount of public funding dedicated to Global Citizenship Education and/or Global Education (hereafter GE/GCE). The amount of the allocated national funding is closely related to other factors at national and international level that influence the extent to which governments are supportive of and committed to GE/GCE. Thus, apart from looking at funding data, this study aims to explore the contexts in which governments and NGOs operate, in order to paint a more complete picture of the situation with GE/GCE in Europe.

Kompetence zahrnují nejdůležitější hodnoty a postoje i oblasti znalostí a dovedností, o nichž si myslíme, že je mladí lidé potřebují k tomu, aby se mohli aktivně podílet na utváření spravedlivějšího světa a podporovat udržitelnost života na naší planetě. Vzdělavatelkám a vzdělavatelům kompetence poskytují jak podklady pro vlastní rozvoj, tak i východiska ke koncepční přípravě programů globálního vzdělávání, a to na úrovni jednorázových lekcí i rozsáhlejších kurzů v rámci dlouhodobého a systematického posilování globálního občanství mladých lidí. Mladí lidé by měli dostat možnost rozvíjet všechny vymezené kompetence skrze získávání určitých znalostí, ale také osvojením dovedností a kultivací postojů.

Výzkum z roku 2015 se primárně zaměřil na prozkoumání podob a sběr příkladů dobré praxe aktivního občanství ve 4 evropských zemích (ČR, Irsko, VB, Německo). Druhou součástí byl celoevropský průzkum týkající se aktivního občanství u lidí s dobrovolnickou zkušeností ze zahraničí. Výsledkem je 12 doporučení, jak dobrovolníky po návratu ze zahraničního projektu zapojit a podpořit v angažovanosti.

Kompetence globálního občana jsou základním rámcem seminářů i všech aktivit globálního vzdělávání. Jde o soubor znalostí, dovedností i postojů, které souvisí s globálním občanstvím skautského hnutí tak, jak se na něm shodli skauti a skautky napříč různými národními organizacemi. Slouží činovníkům a činovnicím především jako vize celoživotního globálního vzdělávání, tj. kam směřovat činnost a programy, jaké vědomosti, dovednosti a postoje posilovat a rozvíjet. Autiři: Skauti na Zemi

Tento dokument představuje globální rozvojové vzdělávání (GRV) a to, proč má smysl se jím zabývat i v České republice. Shrnuje základní aspekty GRV, jeho přínosy na různých úrovních společnosti i jak dalece je v ČR zakotveno ve vzdělávací soustavě. Nabízí doporučení zapojeným ministerstvům i vzdělávacím institucím ohledně zlepšování účinků GRV a poznatky podložené praxí z projektů českých nevládních neziskových organizací. Zmiňuje i nové trendy ve vzdělávání směrem k aktivnímu občanství, které má připravit mladé lidi na výzvy pro život v globalizovaném a propojeném světě a pro udržitelný rozvoj.

Sbírka „Skládanka témat, co hýbou světem“ představuje mozaiku článků, kterou sepsali autoři z různých zemí i prostředí. Články reflektují dynamickou povahu současného světa – umožňují čtenářům klást provokativní otázky a představit jejich vlastní vizi změny. Nesnaží se o zpracování všech aspektů dané problematiky a nejednoduchá globální témata představují inspirativně a srozumitelně, s přáním, aby texty podněcovaly k další práci s jejich obsahem. Autory článků spojuje přesvědčení, že globální témata mají své místo na všech úrovních vzdělávacího systému. Pozornost je proto také věnována i formě, jakou s nimi lze pracovat. Sbírka článků vznikla v rámci projektu „Za změnou je učitel“, jehož cílem je propojovat aktuální světové dění s obsahem vzdělávání pedagogů a podporovat zkoumání globálních témat ve výuce na českých školách.

Unikátní publikace shrnuje, co globální rozvojové vzdělávání přináší dětem a mladým lidem, učitelům, škole a společnosti, a také jaké jsou nové trendy v této oblasti. Přibližuje ukotvení globálního rozvojového vzdělávání v rámcových vzdělávacích programech a jeho prolínání průřezovými tématy. Příručka dále obsahuje popis pěti inovativních kurzů pro budoucí pedagogy, které vznikly v rámci projektu a budoucí učitele připravují na začleňování témat globálního rozvojového vzdělávání do výuky. Kurzy, které v roce 2014/2015 absolvovalo 197 studentů, jsou vyučovány na čtyřech fakultách českých univerzit. Publikace byla vydána za podpory Evropské unie/EUROPEAID, Ministerstva Zahraničních věcí ČR a České rozvojové agentury.

Výzkumná zpráva byla vytvořena v rámci projektu "Vzděláváním pedagogických pracovníků k prevenci stereotypů v GRV" Multikulturního centra Praha. Výzkumné šetření probíhalo přímo na českých školách na jaře roku 2015 a jeho cílem bylo dozvědět se více o stereotypech ve výuce témat globálního rozvojového vzdělávání. V první řadě bylo nutné zjistit, jaké stereotypy se ve výuce GRV objevují, jestli se jedná o "běžné" stereotypy, se kterými se běžně setkáváme, pokud hovoříme o globálních tématech či souvisejících otázkách a problémech, či jde o specifické stereotypy související pouze s určitou problematikou, např. aktuální téma migrace do zemí Evropské unie. V souvislosti s tím bylo dále potřeba zjistit, kdy tyto předsudky ve výuce zaznívají, tedy v jakých situacích se během vyučovacích hodin stereotypy objevují. Poslední otázkou, na kterou jsme hledali odpověď bylo, jakým způsobem jsou stereotypy reprodukovány. Autoři: Milan Hrubeš, Terezie Vávrová

Příručka obsahuje výčet principů, kterými se při své tvůrčí a lektorské práci v oblasti GRV řídí organizace začleněné do mezinárodního vzdělávacího projektu Experiencing the World. Dovíte se, jak by měl vypadat obsah výukového programu, jaké metody využívat při jeho tvorbě a jak jej facilitovat. Ač nemá ambice sloužit jako univerzálně platný manuál pro práci v této oblasti, může být cennou inspirací.

V rámci projektu Critical Review jsme zkoumali postoje učitelů ve vztahu k začleňování rozvojových témat globálního rozvojového vzdělávání (GRV) do kurikula 2. stupně základních škol a středních škol. Výzkum se skládal ze dvou částí: • kvalitativní (focus groups), • kvantitativní (dotazníkové šetření). Z kvalitativní části vyplývá, že klíčovým aspektem globálního rozvojového vzdělávání je osobní přístup a zkušenost, a to jak na straně učitelů, tak i na straně žáků. Pokud budou mít učitelů možnost si nějakým způsobem prožít témata globálního rozvojového vzdělávání,dá se předpokládat, že je budou častěji zařazovat do svých učebních plánů. A podaří-li se jim získanou zkušenost předat, resp. zprostředkovat i svým žákům, můžeme očekávat, že globální rozvojové vzdělávání přinese kýžené cíle.
Kvantitativní část koresponduje s výsledky z focus groups. Za hlavní cíle GRV považují pedagogové uvědomění si propojenosti současného světa, podporu solidarity a tolerance a rozvoj kritického myšlení. Zároveň vnímají sdílenou odpovědnost za realizaci GRV ve výuce a usilují o začleňování jeho témat v různých předmětech. Autoři: Milan Hrubeš, Tomáš Protivínský, Petr Čáp

Příručka zajímavý způsobem shrnuje pojetí globální dimenze ve výuce a dále nabízí konkrétní nástroje, jak tuto dimenzi začlenit. Je určena především vysokoškolským pedagogům. Bylo přeloženo v rámci projektu "Za změnou je učitel".

Diplomová práce v teoretické části analyzuje současnou situaci na poli GRV v ČR a vzájemnou provázanost relevantních dokumentů – NS GRV ČR pro 2011-2015 a RVP pro základní vzdělávání a gymnázia. V praktické části je prezentován průběh a výsledky výzkumu, v rámci něhož byly měřeny a srovnávány postoje žáků českých a beninských pilotních škol projektu Global Curriculum ke globálním rozvojovým tématům dle metodiky „How do we know it’s working?“ vydanou organizací RISC. V závěru práce jsou formulována doporučení pro pedagogy vycházející z poznatků výzkumu.

The DARE Forum has elaborated a new tool to guide small organisations to begin to get control of quality development education. A series of reflection tools will help you reflect on Quality Characteristics, Vision, Participation and Impact. Autor: DARE Forum

Publikace podrobně analyzuje koncept globálních kompetencí a uvádí konkrétní příklady, jak s nimi pracovat ve výuce. Autoři vychází především z kontextu vzdělávání v USA, ve spolupráci s pan-asijskou vzdělávací organizací. Autoři: Veronica Boix Mansilla, Anthony Jackson

Johannes Krause evaluoval několik evropských GRV projektů a při té příležitosti zmapoval i různé přístupy ke GRV. Autor: J . Krause

Diplomová práce analyzuje koncept globálního rozvojového vzdělávání a jeho vývoj, a popisuje situaci v ČR. Poslední část práce je zaměřena na hodnocení aktivit a projektů GRV.

With regard to the increasing complexity of the globalised world and the challenges of a ‘knowledge society‘ the authors introduce four pedagogical tools which help to promote the dialogue between educators concerning issues related to education in ‘globalising‘ contexts.

Publikace představuje koncept GRV, přehled metodických přístupů a seznam kritérií při vytváření GRV materiálů.

Diplomová práce přináší kromě teoretické části (GRV, důležité dokumenty a události na evropské úrovni, školská reforma a GRV) i část empirickou, ve které autorka zmapovala nestátní neziskové organizace v ČR působící na tomto poli a jejich vnímání GRV.

Stručný britský materiál obsahuje popis konkrétních hodnot, postojů a dovedností, o které GRV usiluje. Také zde najdete konkrétní doporučení do výuky.